Pohled do historie……….Vyprodaná hala s 3 500 nadšenými diváky každý den, fantastická atmosféra, jako na turnajích v Asii, skvělé výkony na badmintonových dvorcích – to byl a je  obrázek badmintonu v Paříži na French Open od roku 2007.  Turnaje, který se jako jedno ze 4 zastavení, nejen „premiérového ročníku“ 12 turnajů WBF Super série, od roku 2007 koná na evropské půdě.

„Standing ovation“ pro domácí hrdinku Pi Hongyan, výkvět toho nejlepšího, co v badmintonu je, po mnoha letech čekání, pravidelně na francouzské půdě. A hlavně – dle slov předsedy francouzské badmintonové federace (FFBA), Paul Andre Tramiera, můžeme se údajně těšit na fakt, že MS 2010 bude hostit dle jeho slov vyprodaná hala Paris-Bercy s 10 – 12 000 diváky (a to už máme za 165 dní)!!!!

Nemohu si proto nechat ujít pár nejzajímavějších odpovědí a myšlenek, které s výše uvedeným „bossem“ FFBA u příležitosti MM Francie zaznamenal a prezentoval na stránkách „Badminton Sport“(Nr.12, December 2007) badmintonový žurnalista Michael Dickhauser. Byt’ s odstupem času jejich platnost si neustále připomínám, když sleduji jak roste popularita, výkonnost a členská základna v zemi “Galského kohouta”.

 Jak se stalo MM Francie („French Open“) součástí „Super Série“ ?

Se změnami organizace turnajů v rámci IBF resp. WBF (kategorizace turnajů a zavedení tzv.“Super Série“) došlo v rámci FFBA k jednoznačnému rozhodnutí. Chceme být součástí „Super Série“. Chce-li člověk pořádat turnaj v Paříži, musí zajistit hráčskou elitu. Pařížské publikum je náročné (a zhýčkané) a dojde se podívat pouze na tu nejvyšší kvalitu. WBF mohla nabídnout po dlouhé době FFBA vhodný termín, který garantoval příjezd nejlepších hráčů. Už v minulých letech divácká návštěvnost byla velmi slušná. Byt‘ v menší hale (Gymnase Pierre de Coubertin), nicméně díky obrovské reklamě a vhodnému termínu návštěvnost dosáhla tak úžasných hodnot. Ukázalo se, že dřívější termínová kolize s turnajem „Swiss Open“ (turnaje se hrály ve stejném březnovém termínu) byla jedním z hlavních důvodů, proč zde chyběli „TOP“ hráči. Ještě v dalších 2.letech se bude turnaj hrát v této hale, na MS 2010 čeká ale Paris-Bercy s kapacitou 10 – 12 000 diváků!!

 A co dál?

Předseda Tramier má o budoucnosti jasno. Badminton ve Francii roste a zažívá obrovský rozmach, přímo „boom“. Už teď‘ je badminton ve školách sportem číslo „1“! FFBA má v současné době 47(!) profesionálních zaměstnanců, kteří pracují pouze pro FFBA. Z tohoto pohledu (organizační část) je FFBA největší badmintonový svaz na světě, a to bez započtení profesionálních pracovníků, kteří pracují na regionální úrovni.

To vše ale musí stát obrovské peníze….

„…Sport ve Francii je záležitostí státu. Rozpočet FFBA je 6 000 000 € ročně. 25% z výše uvedené částky jsou subvence od státu, 25% jsou peníze od sponzorů a 50% jsou příjmy za hráčské licence. Turnaj typu „French Open“ je plně podporován z peněz města Paříže a „Land Frankreich“. Finančně si opravdu stojíme velmi dobře. Ale ani cíle nejsou malé. Chceme být ve Francii sportem číslo 3. – za kopanou a tenisem. Už ted‘ jsme před volejbalem a cyklistikou. V současné době je ve Francii 6 regionálních tréninkových center pro mládež a 2 pro elitní hráče. V hráčce Pi Hongyan máme „parní lokomotivu“, která je příkladem a idolem pro děti. Ta jim ukazuje, jak a co musejí trénovat, aby dosáhli met a cílů, kterých na své cestě dosáhla ona“.  Tolik slova předsedy FFBA.

Nicméně ani předseda Tramier nezakrývá, že s obrovskou popularitou a boomem přicházejí i problémy. Je to v té základní části. Co schází, jsou lidé, kteří budou ochotni budovat a vytvářet nové oddíly (na té nejnižší úrovni – měst a obcí) jež přitáhnou nové zájemce a hlavně děti k tomuto sportu.

Co k výše uvedenému dodat. Myslím, že je to velmi zajímavé čtení. Na vlastní kůži jsem mohl zažít začátky profesionální přístupu k badmintonu na začátku devadesátých let minulého století ve Francii. Byt‘ ještě kvalita výsledků zcela určitě neodpovídá množství finančních prostředků, které má FFBA k dispozici, ale metodická práce, narůst členské základny a všeobecného povědomí o badmintonu mezi společnosti staví velmi pevné základy i pro „ světlou“ budoucnost tohoto sportu nejen v městě nad Seinou, ale i celé Francii.