Články Markéty Koudelkové Mouritsen (slavná česká hráčka badmintonu, která se provdala do země badmintonu zaslíbené a to rovnou za výborného hráče i trenéra badmintonu)
Články převzaté z archívu původního webu Tomasze Mendreka 2006 – 2008 (na nové příspěvky bude vždy nový odkaz):

Postřehy z Dánska, Leden 2006
Tentokrát rozhovor s dánským trenérem…..

Tentokrát Vám přináším rozhovor s jedním z dánských trenérů. Vážím si ho nejenom jako profesionála, ale také jako člověka! K tomu prvnímu bych podotkla, že mám na trenéry přísné měřítko a k tomu druhému, představovanou osobu jsem si zvolila jako svého životního partnera!
Co se týče tématu rozhovoru, tak jsem se snažila zeptat na to, s čím jsem se v minulých „Postřezích z Dánska“ zabývala, tzn. dánský trenér a vše, co je s tím spojeno.

Tak tady je ten slíbený rozhovor:

1. Please, introduce yourself and your coaching backround or experiences.

Peter Mouritsen, 31 years old, Education: Physioterapeut
Married to Marketa Koudelkova Mouritsen. Started coaching juniors (beginners) when I was 14 (together with an adult). I have been coaching every season since that time. I have been coaching many different levels (beginners, elite juniors, Team Denmark seniors, league seniors). Staff coach at the EBU Summerschool. I have been coaching in several different countries. As a junior I was active player, but stopped when I was 18. Since that time I have only been playing for fun.

2. What kind of education of caoching did you pass?

I passed a 1 year full time badminton coach school. That is the highest level of coaching education in Denmark. There is 18 hours of badminton every week and 12 hours of other subjects (physiology, anatomi, sports psychology, bodylanguage, organisation, etc). The teacher was Kenneth Larsen (former national coach of Denmark and nowadays national coach of Iceland).

3. What is your the biggest succes as a coach?

Coach of the Junior Danish Team championship in U15. Since that time some of these players have won individual Danish championship medals in U15, U17.

4. Why did you choose this „job“?

Because it is fun. It gives a lot of good experiences and a wife.

5. Why do you think that danish badminton is so succesfull in Europe and also in World?

Because we have a lot of players, good facilites, long culture for badminton (high level of coaches). Focuse on technics and tactics with our juniors. That means that the level as junior is not optimal, but it makes them better seniors.

6. Do you have any experiences with practicing sessions of players belonging to national team?

Yes…. A lot with juniors, and been assisting at sessions with seniors. Coaching in Odense Team Denmark center with players like Mathias Boe, Julie Houmann, Anne Marie Petersen, etc.

7. What do they focus on in training?

Technics and tactics. The physical part is mainly done outside the hall. They work in maximum periodes of 2 minutes if it is hard. If it is very hard they use periodes of 30 seconds to 1 minute. Speedwork (4-8 seconds) is used a lot.

8. How long is their practicing sessions?

2 hours

9. How often and how do they practise tecnical, taktical or physical training?

Individually. The best players practise badminton every day and physical training 2-3 times per week. It is planned to fit the individual players life (work, studies, etc.)

10. How often practise players in groupe or individually?

They practice in groups of 18 to 22 players, but the training is planned to improve the players individual level.

11. Do they cooperate with psychologist?

Yes

12. What do you think about new coming score system?

What system… There has been a lot of stupid suggestions..

Thaks for your answer!!!

P.S.: Dlouho jsem přemýšlela, zda mám rozhovor přeložit do češtiny a nakonec jsem se rozhodla z důvodu zachování přesnosti odpovědí nechat vše v angličtině. Nejsem žádný překladatel a každý z nás jsme se s angličtinou již potkali, tzn. můžeme si každý po svém text přeložit…..

Markéta K. Mouritsen

 ………………..

POSTREHY Z DANSKA
Únor 2006

A máme tady další měsíc v badmintonové společnosti! Čas utíká jako voda! ??ekla bych až příliš rychle. Uvědomuji si to, zvláště jak moje těhotenství postupuje. Nový „badmintonista“, alespo?? já tajně doufám, roste, tak jak je mu podle knih předepsáno. Plány ohledně jeho badmintonové kariéry by se spřádaly, ale realita může být úplně jiná. Pokud by se tak stalo a naše robě dá přednost něčemu jinému, nevadí! Nebudeme patřit k rodičům, kteří by svému potomkovi něco pevně předurčovali! Možností jiného sportovního odvětví je tu dost! …….Ale stejně by to bylo super, kdyby nakonec zvítězil badminton….

Každopádně letošní badmintonový rok – sezóna 2005/06 je na děti badmintonistů velmi bohatá. V listopadu to byl Davídek mé nejlepší deblové partnerky. Skoro pod vánoční stromeček dostal svého Matýska zástupce jedné z nejprodávanějších badmintonových značek v ČR. V březnu se budeme těšit my a v červenci 2006 očekává svého prvního potomka jedna z nejslavnějších, nejúspěšnějších badmintonistek Evropy a světa Camilla Martin (Den).

Tento „drb“ o Camille Martin jsem se mohla dočíst ve společenské rubrice jednoho z dánských časopisů. V podstatě nic nového! Objevuje se na podobných stránkách dost často. Dříve více zapl??ovala stránky se sportovní tématikou, ale od doby co skončila se svojí mezinárodní badmintonovou kariérou (Danish Open 2004) pracuje jako moderátorka celoplošného dánského rádia „Radio 2“. Můžeme ji proto více potkat na stránkách „ze společenského života“.

Pokud někomu ze současného badmintonového světa pojem Camilla Martin není známý, ráda dotyčného s nejdůležitějšími fakty seznámím.

Camilla je titulovaná na badmintonových stránkách DBF (Dánská badmintonová federace) jako Hvězda nebo také Pojem dánského badmintonu! Není pochyb! Stačí si jen pročíst seznam jejích mezinárodních úspěchů, které získala od roku 1995 až po 2004!
13x se stala Mistryní Dánska v singlu, 1999 Mistryně Světa v singlu, 2000 na OH v Sydney získala stříbro, 3x Mistryně Evropy v singlu (1996,1998,2000)…..

Camilla je popisována jako pozitivní, vždy usmívající se a otevřená osoba, která ale umí být přímá, nebojí se rozhodnutí a nenechá se sebou „vytírat“ podlahu(doslovný překlad z dánštiny)! Od prohry ve čtvrtfinále na MS ve Skotsku 1997 její kariéra stoupala. Svého badmintonového vrcholu dosáhla na MS 1999 na jejích „domácích kurtech“, kde získala zlato a za svůj nejlepší turnaj považuje OH Sydney 2000, kde získala v soutěži dvouher žen stříbrnou medaili.

Osobně jsem Camillu poprvé potkala na mezinárodním turnaji v Glubczycích (Pol). Já jsem tenkrát hrála kategorii U14 (v současnosti je to kategorie U15), Camilla hrála o kategorii výše a vyhrála ji vcelku bez problému. Už tenkrát byla uznávanou hráčkou, na kterou se dívali všichni přítomní s obdivem a předurčovali jí velkou budoucnost. V dánském badmintonu je teď takový trend, že mladé hráčky se posuzují podle ní. Trenéry na turnajích často slyšíte jak se baví o tom, zda tato či jiná mladá hráčka bude nebo nebude novou Camillou. Měla jsem to štěstí Camillu potkat na turnajích jako divačka ještě několikrát, ale třikrát se mi to podařilo na kurtu jako soupeřku. Poprvé to bylo na ME 1998 v Sofii a dvakrát na All England 2000, 2001. I přesto, že zápasy neprobíhaly podle mých představ, tak jak jsem si z nich odnesla zážitky, na které ráda vzpomínám.

Myslím si, že úcta, která je této hráčce tady v Dánsku projevována, je velká. Můžete to pocítit už jenom z textu, který je ji na i-netových stránkách DBF věnován. Zmíněný text můžete najít v sekci pro bývalé hráče, tzv. bývalé hvězdy (Danske gamle stjerne). Kromě Camilly tuto sekci vypl??ují i jiné bývalé osobnosti dánského badmintonu jako je např. Poul Erik Hoejer Larsen, Pernille Nedergaard a jiní, kteří se podstatnou částí podíleli na „sepsání“ dánské badmintonové historie!

Při pročítání této sekce nemůžu zahnat jednu z mých myšlenek vztahující se k úspěšnosti dánského badmintonu:

“ Není cenění si/oce??ování si vlastní historie velkou podstatou úspěchu současnosti?“

Zpět ke Camille…..Když se zeptáte dánských badmintonistů, lidí z badmintonového prostředí na Camillu, jaká byla a co si o ní myslí, tak odpověď nebývá vždy úplně pozitivní. Ale to je vcelku pochopitelné! Kdo taky může z široké badmintonové veřejnosti pochopit, že jim tenkrát nechtěla dát autogram, když zrovna dohrála zápas, který neprobíhal podle jejích představ. Nebo proč se k některým lidem nechovala dostatečně otevřeně, když se náhle potkali někde v tělocvičně…Prostě nevýhoda velkých hvězd! Mají mnoho kritiků a málo přátel! Každopádně u té podstatné badmintonové veřejnosti vždy byla uznávanou osobností, Pojmem a Hvězdou dánského badmintonu. A navždy jí zůstane! Už jenom díky zmíněné rubrice o historii na internetových stránkách dánského badmintonu!

Na závěr pár postřehů –

„Úspěch a jak ho vnímám já“:

Hráč, který chce něčeho během své sportovní kariéry dosáhnout, musí hlavně jít za svým cílem.

• Je to cesta dlouhá s mnoha odbočkami, které ale nejsou vždy ty správné!
• Je to cesta, na které hráč potká mnoho různých lidí, kteří ale také vždy nemusí být Ti správní!
• Je to cesta s mnoha okolnostmi, které pozitivně tak i negativně ovliv??ují hráče!
• Je to cesta sebezapření a odříkání!
• Je to cesta, kdy musíte oželet, to co je „normální“ a podstoupit, to co není úplně běžné!
• Dosáhnout sportovního úspěchu není vůbec jednoduchou záležitostí!

Važme si Těch, kteří něčeho dosáhli! A nebojme se je následovat!

Úspěšný badmintonový měsíc!

Markéta K. Mouritsen
…………………………..

POSTŘEHY Z DÁNSKA – SRPEN 2007

Po měsíčním prázdninovém pobytu v Čechách, kdy jsem měla možnost načerpat informace a
nasát atmosféru, která u nás panuje, jsem našla opět odvahu k napsaní jednoho z mých članků, kterými obohacuji Tomaszovy badmintonové stránky.

Mám takovou teorii.Vzhledem k tomu, ze v psaní nejsem až tak zběhlá, zkušenosti mi scházejí, je proto pro mě důležité najít před napsáním jakéhokoli článku silné téma, načerpat priměřené infor-mace, které je dobře si oživit či ověřit a pak možná se pokusit něco napsat. A tento výčet povinnosti pak zabere dlouhou dobu,zvláště pak mně. Tak to jen na vysvětlení, proč nové „Postřehy“ přicháze-jí s tak velkou časovou pauzou.

Jak už jsem se zmínila, tak jsem u nás v Čechách čerpala a čerpala. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí a i sama zažila. Ať už to byly zprávy politické, viz. mimomanželské vztahy našich předních politiků nebo moje účast na Sommer school 2007 v Nymburce.

Podle mého názoru Dánsko není až tak odlišná země od Čech. Je pravda, Dánové žijí v království a my Češi v republice, my v ČR bydlíme ve vyšších nadmořských výškách, pyšníme se horami a rozsáhlými lesy, což obyvatelé DK nemohou, mluvíme odlišnými jazyky, ale tato fakta z nás jiné lidi nedělají. Je tady ale něco a řekla bych, že to zapříčinil historický a politický vývoj obou zemí, co způsobilo, že se přesto dost lišíme. Máme např. rozdílné životní hodnoty, které vyznáváme, zvyky a obyčeje, od toho se potom odvíjí pravidla slušného chování či bonton.
Tak například přiznáním k mimomanželskému vztahu by si v Dánsku (a nejenom v DK) přední politik podepsal svoji politickou smrt, ale u nás je to velký hit nejenom bulváru a celkově to vyznívá, jako běžná vec, která je širokou veřejností akceptována.

Další rozdíl, který můžete v Dánsku potkat a ktery zapadá do společenského bontonu, je `poděkovaní za minule` (Tak for sidst). Je to následné poděkování lidem, se kterými jste se zrovna setkali při příležitosti nějaké slavnosti, společenské akce, sportovní akce nebo i obyčejného setkaní, za pohostinnost, možnost se vidět, společně strávený čas apod. Tento ´detail odlišnosti` se mi během léta připomenul a to hned dvakrát. Poprvé to bylo po týdenním pobytu v Nymburce, kde se konala zmíněná Letni škola badmintonu a podruhé po mini srazu se spolužačkami z gymnasia. Holkám jsem už stačila poslat prostřednictvím internetových stránek Spolužáci mé diky a Nymburk bych chtěla vzpomenout prostřednictvím tohoto článku.

Summer school (SS) pořádaný Evropským badmintonovým svazem (BE) se koná každým rokem již 26 let a je to kombinace soustředění pro nadějné mladé hráče a školení pro trenéry. V letošním roce se Summer school konal poprvé v České republice v Nymburce v termínu od 7. do 14.července.

Zúčastnilo se ho 66 hráčů z 20 různých zemí, 25 trenérů tzv. junior koučů z 18 různých zemí a 10 trenérů tzv. staff koučů přijelo z 10 různých zemí. Česká republika měla zastoupení jak v řadách hráčů, tak i mezi staff trenéry. Program SS probíhá většinou podle pevných pravidel, během doby svého trvaní se zásadně nikdy nezměnil a vyznačuje se svoji nabytostí – vsichni úcastníci Summer schoolu mají nabytý program od brzkých ranních hodin do pozdního vecera. V letošním roce ale došlo po dlouhé době ke změně způsobu výuky junior koučů. A podle mého názoru to bylo vykročení správným směrem. Změna spočívala v tom, ze teoretické informace, které junior kouči čerpali od dvou staff koučů (vždy jiných – střídali se ve výuce) každé ráno, měli následně možnost shlédnout v praxi od zbývajících 8 staff koučů a svým způsobem sami vyzkoušet během odpoledního treninku, kdy byli sami zodpovědní za tréninkovou jednotku skupinky 6-8 hráčů. Velká škoda, ze se nenašel žádný česky trener, který by se chtěl zúčastnit trenérského školení a měl tedy možnost pracovat s hráči dobré úrovně a v neposlední řadě se nechat inspirovat trenery z celé Evropy a doplnit si své trenérské znalosti a zkušenosti.

Jedno z dalších pozitiv letošního ročníku byla i přítomnost lékaře a fyzioterapeutky během celého týdne, kteří byli patřičně využíváni.

Podle internetových stránek BE se jednalo o úspěšný týden a to nejenom diky organizátorům, ale i diky zúčastněným hráčům, junior koučům a staff koučům. Jako jedna z řad místních organizátorů bych i já chtěla vyjádřit velké díky za týden strávený mezi badmintonovými hráči, trenéry a osobnostmi v prostředí, na kterém jsem se v minulosti objevovala dost často a které mi přirostlo k srdci. Díky, bylo to moc fajn!

Na závěr si ale nemůžu odpustit krátké zamyšlení. Nikdo a nic není dokonalé, tzn. ze ani Summer school v Nymburce se neobešel bez chybiček. Byly to spíše detaily. Bohužel skutečnost je taková, že i ty nejmenší detaily mohou zkazit konečný dojem. Pravidlem je, že se Summer school pořádá
2 – 3 roky na stejném místě, což bývá hlavně v zájmu místních organizátorů z důvodů výdělečnosti /výnosnosti akce pro pořadatelskou zemi/. Už jenom proto doufám, ze v případě zájmu ČBaS se příští ročník Summer school bude opět konat v Čechách.

Jakých nedokonalostí bychom se ale měli pro příště vyvarovat? (Vycházím ze zápisu závěrečné schůzky staff koučů, která se konala na závěr SS a z mého vlastního dojmu, který jsem nabyla za celý tento týden):

• Lepší zajištění transportu z letiště a na letiště (nikdo z hráčů ani z trenérů si nezaslouží čekat na odvoz z letiště 4 hodiny, v horších případech i bez informací)

• Přítomnost reprezentanta svazu minimálně u příležitosti slavnostního ukončení akce, kdy se kromě jiného předávají ceny vítězům turnaje, který se hraje na závěr Summer school. Tato osoba může pak projevit respekt reprezentantovi BE a zároveň vděčnost za možnost konaní SS v naši republice.

• Neustalá přítomnost anglicky mluvící osoby z řad místních organizátorů, která by byla schopna a měla tu pravomoc řešit sebemenší přání ať už z řad hráčů tak i trenérů.

Ostatní chybičky, které se během týdne objevily, nebyly na vině místních organizátorů, ale byly
způsobeny absencí ředitele akce, který letos chyběl poprvé v historii celé SS.

S pozdravem a s přáním úspěšného zbytku léta

Markéta K. Mouritsen
………………………………